Výzkum založený na tomto testu v Norsku ukázal, že workoholismem tam trpí 8,3 % pracujících osob.

Varovné výsledky přinesla studie v Norsku – podle ní trpí 8,3 % tamních zaměstnanců i zaměstnavatelů workoholismem, a to v míře, která už začíná představovat zdravotní problém.

Výzkumníci zejména z Univerzity v Bergenu náhodně vylosovali z národního registru pracujících osob 2 160 lidí a požádali je o účast ve výzkumu. Vyhovělo jim 1 124 osob.

Jak poznat workoholika

Pro měření závislosti na práci využili výzkumníci sedm otázek:

• Přemýšlíte o tom, jak si udělat více času na práci?
• Strávíte víc času prací, než jste původně zamýšleli?
• Pracujete proto, abyste potlačili pocity viny, úzkosti, bezradnosti nebo deprese?
• Říkají vám jiní, že byste měli pracovat méně, ale neposlechli jste je?
• Cítíte se stresováni, když je vám znemožněno pracovat?
• Považujete koníčky, aktivity ve volném čase či cvičení za méně důležité než práci?
• Pracujete tak, že to negativně ovlivňuje vaše zdraví?

Kdo na čtyři z těchto otázek odpověděl „vždycky“ nebo „často“, byl ohodnocen jako ohrožený workoholik.

Osm hodin sexu by vadilo

Neprokázal se žádný rozdíl mezi muži a ženami – obě pohlaví se přepracovávají. Podobně výzkumníci v Norsku nenašli rozdíly způsobené vzděláním či rodinným stavem.

Častěji však workoholismus zasahuje mladé zaměstnance a pak také lidi, kteří pečují o děti.

Autoři studie připomněli, že pokud se člověk věnuje některé nepracovní aktivitě (počítačové hře, nakupování, sexu) pravidelně až osm hodin denně, považuje se to za patologické.

U práce vzhledem k jejímu společenskému významu osm hodin nevadí – ale ani u ní se to nesmí přehánět.

Zdroj: Public Library of Science, doi: 10.1371/journal.pone.0102446

Čtěte také: Pozor na přepracování, rychle zvyšuje riziko vzniku deprese