Souvislosti robotických operací

Pražská Nemocnice Na Homolce je se třemi sty uskutečněnými robotickými operacemi cév na prvním místě ve světě.

 

 

 

Následující text připravila Nemocnice Na Homolce v Praze, popisuje v něm technický, medicínský i ekonomický kontext robotických operací. Jak uvádí, jejich výhodou je minimální invazivita, přesnost vyšší, než když chirurg operuje přímo, kratší rekonvalescence i méně pooperačních komplikací.

Česká republika je světovou jedničkou v provádění robotických cévních operací. Díky doc. MUDr. Petru Štádlerovi, PhD., primáři Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce (na snímku při operaci), se naše země může pochlubit největším počtem takto provedených operací cév.

Téma robotických cévních operací tento týden nejvíce zaujalo i americké pořadatele mezinárodního kongresu Minimally Invasive Surgery Week 2014. Abstrakt plánované přednášky doc. Štádlera získal čestné uznání jako nejlepší ze všech zaslaných prací. Zatímco celý svět a v neposlední řadě i pacienti, kteří robotický zásah na svých cévách absolvovali, jsou nadšeni, naše zdravotní pojišťovny se zdráhají ve větší míře tyto finančně náročné výkony proplácet.

Minimálně invazivní zákrok

Robotické operace obecně patří k minimálně invazivním zákrokům, jež snižují zátěž pacienta a mají i řadu dalších výhod.

„Robot“ je ve skutečnosti složitý systém, který slouží chirurgovi, aby mohl operační výkon provést s větší přesností. „Operaci stále dělá lékař, robot však přesně přenáší jeho pohyby rukou, odstraňuje výchylky dané třesem ruky a umožňuje tak rozsáhlou manipulaci s nástroji, kterých lidské zápěstí není schopno.

„Výhodou robotických operací je nejen kosmetický efekt – místo jizvy po řezu skalpelem je na povrchu těla pacienta jen několik vpichů. Zásadními přednostmi jsou podstatné zkrácení doby pobytu pacienta na jednotce intenzivní péče i v nemocnici, a hlavně rychlý a plnohodnotný návrat do běžného života,“ říká primář Štádler.

Začali jako třetí n světě

V oceněné přednášce, kterou docent Štádler bude prezentovat v druhém zářijovém týdnu v americkém Las Vegas na mezinárodním kongresu, zazní informace o souboru tří set pacientů, roboticky odoperovaných na Homolce, zkušenosti s průběhem operací i s jejich výsledky. Nemocnice Na Homolce byla třetí na světě, která se do robotických cévních operací pustila (první takto operoval prof. Wisselink, Vrije Universiteit Medical Center, Amsterdam, druhé byly Spojené státy, prof. Killewich, University of Texas Medical Branch, Galveston).

Přesto má dnes Homolka jednoznačně největší soubor takto léčených pacientů. Navíc tu lékaři pod vedením doc. Štádlera vypracovali výrazně zjednodušené vlastní operační postupy pro robotické cévní operace a jako první na světě provedli několik ojedinělých robotických výkonů.

Ubudou reoperace

K raritním zákrokům patří například i ten, kterým docent Štádler v letošním červenci pomohl třiapadesátileté ženě. Tu trápily obrovské bolesti po konzumaci jídla, takže strádala a velice zhubla.

„Při vyšetření jsme objevili, že má pacientka utlačovanou větev břišní aorty, zásobující krví břišní orgány – slinivku, játra i oblast žaludku. Jejich nedokrevnost ženě po každém jídle způsobovala bolesti, takže raději téměř nejedla. Utlačovanou tepnu jsme uvolnili, byl to mimochodem teprve třetí takovýto zákrok, který jsme prováděli roboticky. Pacientka byla schopna nastoupit už 12. den po operaci do zaměstnání a cítí se výborně,“ popisuje docent Štádler.

Zákrok by samozřejmě bylo možné provést i otevřenou operací, v takovém případě by ale žena byla déle na jednotce intenzivní péče, celkově delší by byla hospitalizace a na úplnou rekonvalescenci by žena potřebovala alespoň tři až šest měsíců.

Navíc u velkých klasických operací hrozí zhruba ve 30 procentech případů, že se v jizvě vytvoří kýla a pacient musí na reoperaci, což znamená další náklady. Toto vše po robotické operaci odpadá. Na počátku finančně náročnější způsob léčby pomocí robotického systému tak vlastně později přinese úspory.

Uplatnění může být větší

„Stejně jako pro otevřenou operaci, pro operaci laparoskopickou či endovaskulární, tak i pro robotické zákroky platí, že mají jasně daná kritéria, pro koho jsou vhodné. Určitě je nelze používat plošně, ale jsem přesvědčen, že bychom je mohly uplatnit mnohem více, než je nám nyní umožněno,“ vysvětluje docent Štádler. Jelikož se zdravotní pojišťovny obávají velkých nákladů, spojených s financováním robotických cévních operací, přísně hlídají jejich provádění a revizní lékaři je pro každého pacienta zvlášť musí schválit.

„Podle našich zkušeností odhaduji, že bychom robotickou cévní operaci mohli s výhodou využít zhruba u stovky pacientů ročně,“ říká primář Štádler, který školí lékaře z celého světa včetně USA a je předsedou podvýboru pro robotickou cévní chirurgii americké společnosti pro miniinvazivní robotiku.

V roce 2013 přitom zdravotní pojišťovny dovolily na Homolce odoperovat pouze 21 pacientů. Letos bude možná situace o trochu lepší – do poloviny srpna 2014 bylo roboticky odoperováno 18 pacientů, takže je šance, že na konci roku bude celkové číslo vyšší než loni.

Celkem na Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce lékaři každý rok provedou asi 1 600 cévních operací. Z toho asi 300 tvoří běžné zákroky na křečových žilách a 1 300 je tepenných rekonstrukcí.

Odeslat tento příspěvek Odeslat tento příspěvek Níže můžete zanechat komentář.

Přidat komentář

K přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Powered by WordPress | Designed by: Psprint San Francisco | Thanks to homeinbayarea.com
Design Downloaded from free wordpress themes | free website templates | Free Web Icons | Funny Sport Videos.