1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy si připomíná začátky studia lékařské chemie.

Následující text připravila 1. LF UK a popisuje vznik jejího dnešního Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky a Ústavu biochemie a experimentální onkologie.

Lékařská a klinická biochemie patří dnes mezi základní předměty lékařského studia.

Na pražské univerzitě se tento obor začal vyučovat jako „Léčba čili chemie zkusná“ již v první polovině 19. století, v té době ovšem německy.

Jedním z výsledků snah národa o rovnoprávnost bylo rozdělení univerzity (a tedy i lékařské fakulty) na českou a německou. Stalo se tak v r. 1883. Pro českou lékařskou fakultu byla v dubnu 1883 zahájena stavba budovy v Kateřinské ulici v Praze a v říjnu téhož roku zde byla zahájena česká výuka medicíny včetně lékařské chemie.

První přednosta – profesor Horbaczewski

Prvním přednostou Ústavu lékařské chemie se stal uznávaný chemik ukrajinského původu prof. Ivan Horbaczewski, který byl významnou osobností vědeckou (laboratorní syntéza kyseliny močové), pedagogickou (první česká učebnice lékařské chemie), akademickou (několikrát byl děkanem fakulty a v r. 1902 rektorem univerzity) a politickou (c. k. dvorní rada a ministr zdravotnictví). Žil v letech 1854 až 1942.

Z lučby lékařská biochemie

Nynější Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK vznikl spojením Ústavu lékařské biochemie (původně Ústav pro lučbu lékařskou) s Ústavem klinické biochemie a laboratorní diagnostiky.

Je jedním z největších ústavů 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Provádí základní a specializovaná laboratorní vyšetření a zajišťuje konzultační a konsiliární služby v oborech klinická biochemie, cytogenetika, hematologie, klinická mikrobiologie, imunologie.

Ústav je akreditován dle normy ČSN EN ISO 15189. Je garantem výuky předmětů lékařská biochemie, patobiochemie, klinická biochemie a podílí se na výuce dalších předmětů magisterských a bakalářských programů 1. LF UK a dalších vysokých škol a na postgraduálním vzdělávání a specializačním vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků. Patří mezi přední vědecko-výzkumná pracoviště fakulty a nemocnice.

Proměny „druhé chemie“

Obdobné pedagogické poslání má v původním názvu 2. ústav lékařské chemie, který vznikl v r. 1945 transformací z Ústavu lékařské chemie německé lékařské fakulty, tedy jako druhý v pořadí. Existence dvou podobných ústavů vedla k přátelské soutěživosti, jež stimulovala jejich rozvoj zaváděním nejnovějších trendů.

Uvedené ústavy se v oblasti vědecké profilovaly odlišným směrem, takže „2. chemie“ byla v roce 2002 přejmenována na Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, který se stal centrem molekulárně-onkologického výzkumu na fakultě.

Ve stejném roce se součástí ústavu stala i Laboratoř biologie nádorové buňky, společná laboratoř 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Výsledky k zaznamenání

Vědecký výzkum těchto pracovišť přinesl výsledky významné pro pochopení životních dějů a příčin chorob a pro jejich rozpoznání a léčení.

Např. již koncem 19. století zde byl objeven průběh rozkladu nukleových kyselin v lidském organizmu. Další výsledky přispěly k rozpoznání základních typů žloutenek, jiné zase k prohloubení znalostí o řízení buněčného dělení (nádorové proliferace).

Pro toxikologii byl vypracován analytický postup, umožňující rozhodnout, zda byl pacient otráven a pokud ano, pak jakými jedy či léky. Metoda hraje podstatný význam pro sledování toxikomanie.

Čtěte také: Před 65 lety vzniklo v Praze u Apolináře protialkoholní oddělení