V současnosti je v ČR přes 100 tisíc registrovaných pacientů s depresí, ale reálně bude nemocných několikanásobně víc.

První lék, který dostanou pacienti s depresí, pomůže jen dvěma třetinám z nich, pro ostatní je třeba zkoušet lék jiný. Avšak poznat, jestli léčivo na pacienta účinkuje, se se dá až po čtyřech až šesti týdnech.

Nyní MUDr. Martin Brunovský, Ph.D., a MUDr. Martin Bareš, vědci z Národního ústavu duševního zdraví, navrhli metodu, která má umožnit poznat správný lék dříve. Spočívá v současném sledování dvou klinických indikátorů odpovědi na léčbu v kombinaci s hodnocením elektrické aktivity mozku.

Díky tomu vědci dokážou správně odhadnout dosažení pozitivního výsledku léčby u 83 % pacientů s depresí.

Rozvíjející podrobnosti:

Depresivní porucha patří bezesporu mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění a podle odhadů Světové zdravotnické organizace se do roku 2030 stane vůbec nejrozšířenější nemocí lidské populace, která svým výskytem předčí kardiovaskulární či nádorová onemocnění.

Deprese je navíc charakterizována dlouhodobým průběhem a tendencí k návratu obtíží. V České republice v roce 2011 počet ambulantně léčených pacientů s depresí poprvé překročil hranici 100 000 nemocných. Odhady jsou ale ještě závažnější – podle nich celkový počet lidí trpících depresí na našem území převyšuje 500 000.

Problémem je, že pozitivní reakce na první léčbu antidepresivem, tedy na první lék, který pacienti dostanou, dosáhnou jen dvě třetiny pacientů.

Poznatky až po měsíci

„Kromě hledání nových léčebných možností se výzkumné týmy celého světa pokoušejí identifikovat pacienty či skupiny pacientů, u nichž je vyšší pravděpodobnost pozitivního výsledku léčby. Vědci tak zkoumají faktory, tzv. prediktory, které souvisejí s efektem léčby a vyskytují se ještě před jejím zahájením či krátce po něm. Díky jejich znalosti by bylo možné výrazně snížit dobu, kterou je pacient vystaven utrpení psychických obtíží. V současné době lze totiž to, zda lék danému pacientovi tzv. zabere, poznat až po čtyřech až šesti týdnech,“ popisuje MUDr. Martin Bareš z Národního ústavu duševního zdraví, jeden z autorů výzkumu.

Jeden ukazatel nestačí

Ačkoli byla prokázána souvislost výsledku antidepresivní léčby s řadou různých biologických (neurofyziologických, metabolických, genetických atd.), psychologických či klinických faktorů, nelze bohužel žádný z nich považovat za dostatečně spolehlivý na to, aby jej bylo možné doporučit pro použití v rutinní klinické praxi. Celosvětově proto v této oblasti nadále pokračuje intenzivní výzkum, na kterém se podílejí také výzkumní a kliničtí pracovníci Národního ústavu duševního zdraví.

Řešením je kombinace prediktorů

MUDr. Martin Brunovský, Ph.D., a MUDr. Martin Bareš z Národního ústavu duševního zdraví přišli s myšlenkou sledovat zároveň dva klinické indikátory odpovědi na léčbu v kombinaci s neurofyziologickým parametrem, tzv. EEG kordancí.

„První dva parametry se týkají zlepšení klinického stavu pacienta – po prvním týdnu léčby a po druhém týdnu léčby, kdy se provádí hodnocení závažnosti depresivních symptomů – na to se používají celosvětově užívané škály, v našem případě se jednalo o škálu MADRS (Montgomery–Åsberg Depression Rating Scale). Ta je asi nejčastěji užívanou škálou pro objektivní hodnocení depresivní symptomatologie a její změny. Třetím parametrem pak byla změna hodnoty EEG kordance, kdy jsme sledovali rozdíl mezi hodnotou na počátku a po prvním týdnu léčby. EEG kordance je matematicky vypočítaný parametr, který je stanovován ze záznamu elektrické aktivity mozku, tedy z elektroencefalogramu, EEG,“ vysvětluje doktor Brunovský.

Díky tomuto postupu dokázali vědci správně odhadnout dosažení pozitivního či negativního výsledku léčby u 83 % pacientů. Důležité také je, že použité postupy jsou relativně levné a nenáročné na přístrojové vybavení. Detailní výsledky tohoto projektu Národního ústavu duševního zdraví byly nyní publikovány v časopise European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience.

Další kombinace se zkoumají

„Námi dosažené poznatky v oblasti predikce antidepresivní odpovědi přináší slibný a perspektivní nástroj, který umožní zkrátit dobu strádání pacientů s depresí a významně zredukovat finanční výdaje za neúčinnou léčbu. Zároveň otvírají nutnost jejich klinického ověřování na větším počtu pacientů a cíleně pro různé konkrétní typy antidepresiv. Nabízí se také možnost kombinace našeho modelu s dalšími možnými prediktory z jiných oblastí výzkumu depresivní poruchy. To je také předmětem současného grantového projektu probíhajícího v Psychiatrickém centru Praha, který bude pokračovat v nově zřizovaném Národním ústavu duševního zdraví,“ uzavírá doktor Bareš.

Zdroj: European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience, doi: 10.1007/s00406-014-0506-8

Čtěte také: V ČR jsou lidé s psychickou nemocí stigmatizováni víc než v Anglii