Už třicet let má zdejší pacient transplantované srdce a třicet let zde implantují do těla kardiovertery/defibrilátory.

Dne 23. října 2014 je tomu 30 let od chvíle, kdy pacient Rudolf Sekava, bývalý středoškolský profesor, získal v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny transplantované srdce. Nyní je nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem v ČR (světovým rekordmanem je Američan, který má srdce od dárce už 34 roky).

Zákrok panu Sekavovi zachránil život, jinak by se vzhledem k diagnóze těžké kardiomyopatie nejspíš nedožil Vánoc. Mohl se pak dokonce vrátit zase učit do školy, kde mezi žáky strávil dokonce 22 roků, než šel do důchodu. Letos je mu 78 let.

Zákrok uskutečnil kardiochirurgický tým pod vedením doktora Vladimíra Kočandrleho, operace více než 5 hodin, dárcem byla mladá žena. Rudolf Sekava byl tehdy teprve třetím občanem tehdejšího Československa, který tento zákrok podstoupil.

Prevence náhlé srdeční smrti

31. října to pak bude zase třicet let od chvíle, kdy první pacient v IKEM (a současně ve východní Evropě) implantabilní kardioverter/defibrilátor (neboli ICD).

Tento přístroj se používá k přerušení život ohrožujících srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti. „Její příčinou je ve většině případů rychlý srdeční rytmus pocházející ze svaloviny komor. Buď jde o fibrilaci komor nebo o rychlou komorovou tachykardii, která často přejde do fibrilace komor. Obojí má za následek velmi rychlé nebo nekoordinované stahování srdce a přerušení jeho schopnosti pumpovat krev do celého těla,“ připomíná prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM. V takové situaci implantovaný přístroj automaticky aplikuje elektrický šok, který srdce navrátí do normální činnosti.

Jako kapesní hodinky

Tehdejší přístroj vážil téměř 300 gramů, musel se implantovat přímo do břišní stěny. „Elektrody se našívaly přímo na povrch srdce po otevření hrudníku. Dnes se ICD implantuje velmi podobně jako kardiostimulátor – výkon se provádí v místním znecitlivění z malého řezu pod klíční kostí na levé nebo pravé straně hrudníku. Zařízení už má velikost kapesních hodinek a váží přibližně 70 gramů,“ popisuje MUDr. Jan Bytešník, CSc., z IKEM, který se přímo podílel i na první implantaci ICD v Česku.

Baterie vydrží podle zatížení přístroje od tří do deseti let, pak je nutná reimplantace nového přístroje.

Dálkové spojení s lékaři

Nejnovější generace přístrojů ICD umožňuje dálkovou komunikaci s lékaři i přenos dat, která vypovídají jak o funkci přístroje, tak i o zdravotním stavu pacienta. „Monitorace na dálku dovoluje aktivně zasáhnout při hrozícím zhoršení,“ doplňuje přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., FESC, MBA.

Za třicet let bylo v ČR v 17 akreditovaných centrech pacientům voperováno téměř 25 000 přístrojů, z toho loni 3 277. Ještě před pěti lety zařízení stálo téměř milion korun. „Nyní se cena jednoho přístroje se pohybuje okolo 270 až 345 tisíci korun,“ doplňuje primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC.

Čtěte také: Transplantace jater na přechodnou dobu