Každoročně se v republice nakazí téměř 900 lidí. Jaké jsou nové postupy v léčbě?

Institut experimentální a klinické medicíny (IKEM) v minulých dnech u příležitosti Světového dne hepatitidy shrnul současná data o této nemoci. Následující text využívá těchto informací.

40 tisíc nakažených

Počet nakažených virovou hepatitidou typu C (HCV) se v České republice odhaduje přibližně na 40 tisíc a stále se zvyšuje. Ročně tuto diagnózu lékaři sdělí téměř 900 pacientům.

Ve skutečnosti je ale infikovaných mnohem více – další tisíce lidí o tom, že v těle virus mají někdy i mnoho let, nemusí vůbec vědět.

Příznaky

Akutní příznaky po nakažení se podobají běžné chřipce a velká část lidí jim nevěnuje pozornost.

Typickými projevy přechodu do chronické fáze jsou únava, nechutenství, pocit tlaku v pravém podžebří nebo trávicí obtíže. Žloutenka, tj. žluté zbarvení kůže, patří až k pozdním příznakům mnoho let trvající infekce. Na počátku se nemusí objevit vůbec. Nepoznaná a pozdě léčená infekce končí až cirhózou jater, jejich selháním a nutností transplantace.

Iatrogenní přenos už nehrozí

Proti hepatitidě typu C zatím neexistuje účinné očkování. Ve světě je infikováno tímto virem asi 160 milionů lidí. Virus se přenáší tzv. parenterální cestou – pouze krví a pohlavním stykem, tedy mimo trávicí ústrojí.

„Přenos transfúzemi krve a infikovanými nástroji byl díky poznání viru a zavedení přísných hygienických pravidel prakticky vymýcen. Mezi nejohroženější skupiny teď patří injekční uživatelé drog, kteří si půjčují mezi sebou stříkačky a jehly – ti tvoří více než polovinu nově odhalených případů.

Kdy je tetování bezpečné

Rizikové je i tetování a piercing, pokud se provádí v nevyhovujících hygienických podmínkách. Tetování je bezpečné, jen provádí-li se za použití jehel a barev na jednou použití. Virus se přenáší i sdílením předmětů denní hygieny, při jejichž použití může docházet ke krvácení a které mohou být kontaminované krví – zubní kartáčky nebo holicí potřeby,“ vysvětluje MUDr. Soňa Fraňková z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Neléčený, chronický virový zánět jater může skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Mezi virovými hepatitidami je hepatitida C v Česku největším problémem.

Pokroky v léčbě

V posledních letech ale lékaři udělali obrovský pokrok v léčbě.

„Cílem léčby je trvalé odstranění viru z organismu. Dnes jsme s léčbou úspěšní v 50 až 80 % případů. Dosud užívané léky, interferon a ribavirin, odstraňují virus nespecificky, posílením imunity. Nový směr léčby přinesl i vývoj přímo působících antivirotik, která cíleně zabraňují množení viru hepatitidy C.

V letošním roce byla v Evropě i Česku registrována dvě nová přímo působící antivirotika. Zvyšují účinnost léčby nad 90 % a účinkují i bez interferonu, který pacienti špatně snášejí. Lze je podávat i před a po transplantaci jater. Tato léčba je vysoce účinná, je to jedna z nejmodernějších metod, jak se viru žloutenky typu C zbavit,“ dodává lékař Kliniky hepatogastroenterologie IKEM MUDr. Jan Šperl, CSc.

Jak na virus po transplantaci

Lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny letos zahájili léčbu u prvních pacientů po transplantaci jater kombinací nových léků bez interferonu alfa.

„Transplantace jater totiž vyléčí jaterní cirhózu, ale nezbaví pacienta infekce. Virus se vždy vrátí do nových jater ještě při operaci z krve pacienta a znovu je poškozuje. Nové léky představují naději na úplné vyléčení i pro tyto nemocné, neboť interferon a ribavirin řada z nich vůbec nemohla dostávat. Hepatitida C je v naší zemi druhou nejčastější chorobou léčenou transplantací jater,” doplňuje přednosta Kliniky hepatogastro-enterologie IKEM prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

Čtěte také: Otec zachránil půlročního syna – daroval mu část svých jater