Je pediatrie ohrožená, a čím?

Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů, reaguje na článek Ivana Peychla.

Před časem přinesl Klub doktora Vlacha komentář, jehož autor MUDr. Ivan Peychl, primář pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce v Praze, připomněl, že 84 % českých pediatrů je starších 50 let, a hrozí tedy jejich nedostatek. Doporučil také opět spojit obory dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost a vytvořit pro ně společnou atestaci. (Celý text primáře Peychla si můžete přečíst zde.)

Na článek reaguje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti J. E. Purkyně (mezititulky doplnil Klub doktora Vlacha):

Reaguji na článek, ve kterém se objevují nepřesné informace a některé vývody nezakládající se na pravdě.

Článek vyjadřuje obavu nad možným nedostatkem pediatrů v terénu, neboli praktických lékařů pro děti a dorost. V tomto bodě se s autorem článku shoduji.

Ne se všemi příčinami problému, které uvádí autor komentáře, souhlasím.

Specializovaná výuka pediatrie minulostí

Já sama jsem ještě absolventkou Fakulty dětského lékařství (FDL). Většina z těch, kteří ji studovali, tudíž již na počátku chtěla být dětským lékařem.

Z této fakulty jsme odcházeli perfektně vyškoleni v pediatrii, stáže ve všech oborech jsme tehdy měli i na dětských odděleních všech ostatních oborů. Uměli jsme diferenciální diagnostiku, uměli jsme vyšetřit dítě.

Rok po mém absolvování byla FDL zrušena. Výuka pediatrie na lékařských fakultách je nejednotná, na některých dlouhá dostatečně, na některých je její délka pouhou exkurzí do dětské medicíny. Na základě čeho má potom studenta obor pediatrie zaujmout?

(Dovolím si poznámku – externě učím na lékařské fakultě, nejsou to názory pouze mé, ale i studentů.)

Je atestace z ambulantní pediatrie viníkem?

Jako „viník“ je zmiňován vznik „unikátní atestace z ambulantní pediatrie“. Obor praktické lékařství pro děti a dorost vznikl na základě potřeby mít v primární péči o dítě a dorost kvalitního odborníka a zachovat péči v rukou pediatrů. Práce v ambulantní pediatrii má svá specifika proti práci klinického pediatra.

V České republice je dlouholetá tradice, že péči o dítě a dorost vykonává pediatr s adekvátním vzděláním a praxí v oboru. Přestože v rámci Evropy vidíme různé formy péče o dítě: mohou ji zajišťovat systémy stejné či podobné našemu, ale např. i praktičtí lékaři pro dospělé, rodinní lékaři, nebo je zajišťována péče smíšená, kdy pediatr pečuje o dítě do věku 3, nebo 6 let. V poslední době evidujeme v EU tendence zvyšovat požadavky na vzdělání a praxi lékařů pečujících o děti a dorost v primární linii.

Pracuje se na doporučovaném curriculu, které bude obsahovat nejenom teoretické požadavky, ale i dostatečně dlouhou ambulantní praxi pro zvýšení kvality práce lékařů v primární péči. Na přípravě tohoto curricula se podílí i zástupce Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČR, protože u nás toto curriculum vypracované již je a používá se v přípravě lékařů pro obor praktické lékařství pro děti a dorost.

Vývoj postoupil

Praktická pediatrie je dnes na zcela jiné úrovni než před rokem 1989. S rozvojem medicíny může praktický lékař pro děti a dorost(PLDD) diagnostikovat ambulantně mnohem více nemocí –rozvinula se rychlá diagnostika, mnohé pacienty, které dříve posílal do nemocnice, dnes léčí ambulantně, zcela jinak to vypadá s očkováním v ordinaci, zvýšilo se ale i množství různých administrativních úkonů (lázeňská péče, posudkové lékařství, atd. atd.).

Diferenciální diagnostika v terénu je odlišná od té, kterou provádí lékař v nemocnici. A k tomu skutečně potřebuje poněkud rozdílné vzdělávání, byť pediatrický základ je rozhodně společný.

Vzdělávání není „živelné“

Toto vzdělávání neprobíhá „živelně“. Vzdělávací program v oboru praktické lékařství pro děti a dorost je čtyřletý (tak byl upraven na základě požadavku ministerstva zdravotnictví z původně pětiletého, aby byla možnost rychlejšího vstupu lékaře do terénu…), dva roky je pediatrický kmen (byl původně tříletý, do dvou let upraven na základě žádosti klinických pediatrů), který je společný pro nemocniční i praktické pediatry, další rok je opět v nemocnici a poslední rok stážuje lékař na akreditovaném pracovišti PLDD. Lékař, který již disponuje atestací z dětského lékařství, skládá atestaci již jen po absolvování praxe u PLDD.

Atestace od podzimu 2009

Počty atestovaných lékařů jsou přesně známy, pod IPVZ existuje totiž katedra praktického lékařství pro děti a dorost. Není pravda, že několik let neatestoval žádný PLDD. Od podzimu 2009 probíhají vždy dvakrát ročně atestační zkoušky, letos na podzim je například k atestaci přihlášeno dokonce 30 uchazečů.

Za ministra Julínka se uskutečnilo to, co do té doby nikoho nezajímalo, vytvořil se skutečně systém rezidenčních míst, kdy ministerstvo zdravotnictví hradí část nákladů na vyškolení PLDD. Nicméně poslední dva roky bylo přiděleno přes naši žádost loni jen 15 a pro letošek 20 míst. Jak to bude dál? Jako vždy – záleží na penězích.

A mnohdy „vydřidušské“ poplatky za stáže? Souhlasím. Tady by mělo být regulátorem ministerstvo zdravotnictví.

Atestace problém neřeší

Požadovaná jedna atestace problém neřeší. Pokud přijde do nemocnice mladý lékař s tím, že chce po složení atestace do terénu, bude to tak, jako nyní, v nemocnici ho nezaměstnají, protože pro ně bude neperspektivní. Takže to tedy bude tajit a pak půjde…

Tak to má být? Anebo to má fungovat tak, jak píše autor – měl by se skutečně dostatečně a funkčně podílet stát, ten má mít zájem na kvalitní péči o děti. A i do terénu musí jít dobře vzdělaný lékař v tom, co má dělat.

Určitě se nebráním vstupu kolegů z nemocnic do terénu. Jsem nakloněna i usnadnění tohoto přechodu proti stávající praxi. Trvám ale na tom, že měsíc praxe v ordinaci PLDD nestačí. Je to v zájmu našich společných pacientů.

A jen v závěru prosím. Nezaštiťujme se Evropou, ta totiž pokukuje po systému, který je u nás…

Čtěte také: Nejvíce praktických lékařů je ve věku mezi 50 a 60 lety

Odeslat tento příspěvek Odeslat tento příspěvek Níže můžete zanechat komentář.

Jedna reakce na “Je pediatrie ohrožená, a čím?”

  1. Matasova napsal:

    Plně se ztotožňuji s příspěvkem kolegyně Aleny Šebkové.
    Jako obrovský problém při generační výměně praktických lékařů pro děti a dorost vidím legislativu. Pokud kolega, který chce předat svou ordinaci má s.r.o., je převod méně problémový. Velká část z nás ale podniká jako fyzické osoby a to je veliký problém, protože při předání praxe musí proběhnout „Výběrové řízení“, které však není závazné pro zdravotní pojišťovny.
    Kolega, který si praxi odkoupí tedy nemá vůbec jistotu, že bude moct v tomto oboru „podnikat“. Je to příšerný byrokratický mechanismus.
    Také již přesluhuji a nemohu si vybrat svého zástupce, který by pokračoval v mé práci, přeci jsem to já, která má zodpovědnost za své pacienty! Jestliže mám obvod, který již léta funguje,
    mám navázané smluvní vztahy a kolega. který by chtěl mou praxi převzít má kvalifikační předpoklady, osvědčení Lékařské komory, měla by to být záležitost pouze nás dvou. Bohužel, je to stále utopie.
    Jak vůbec může existovat taková to naprosto nesmyslná dvojkolejnost ?
    fyzická podnikající x „s.r.o“. Ale co by pak dělali úředníci?

Přidat komentář

K přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Powered by WordPress | Designed by: Psprint San Francisco | Thanks to homeinbayarea.com
Design Downloaded from free wordpress themes | free website templates | Free Web Icons | Funny Sport Videos.