60 hodin práce týdně spojených s vysokými pracovními nároky má podstatný vliv na psychiku.
Asi nepřekvapí, že výzkum vlivu přepracovanosti se uskutečnil zrovna v Japonsku. Takaši Agamasa a Takeo Nakajama z Tokijské univerzity zkoumali přepracovanost u 218 administrativních pracovníků.
Podle očekávání zjistili, že u těch, kteří pracovali dlouhé hodiny, přinejmenším 60 hodin týdně, a pociťovali vysoké pracovní nároky (měli „obvykle příliš mnoho práce“), se ukázalo vyšší riziko vzniku depresí. Pozoruhodné však je, že se projevilo poměrně rychle.
Dopad během tří let
Výzkumníci zhodnotili stav zkoumaných dobrovolníků po jednom až třech letech od prvního kontaktu, a zjistili, že výše zmíněná riziková skupina měla patnáctkrát vyšší pravděpodobnost, že se u ní v této době projeví deprese.
Ukázalo se však také, že toto riziko kleslo poté, co přetížení lidé přešli na méně exponovanou práci. Naopak lidé, kteří z méně exponované práce přešli na činnost s vysokými pracovními nároky, se vyššímu riziku deprese vystavili prakticky okamžitě.
Čekání na české výsledky
Z poznatků týkající se japonských úředníků se jistě dají udělat aspoň předběžné závěry také pro lékaře (i ti přece mívají velmi exponovanou práci). Relevantnější data se pak dají čekat z výsledků nového výzkumu připraveného Českou lékařskou komorou, které zatím nebyly zveřejněny. (O přípravě výzkumu se dozvíte zde.)
Zdroj: Journal of Occupational and Environmental Medicine, doi: 10.1097/JOM.0b013e31829b27fa