Zpomaluje projevy demence. Jenom je poněkud odlidštěné.

Už dřívější výzkumy ukázaly, že život s domácím zvířetem pomáhá staršímu člověku udržovat sociální interakce a verbální schopnosti, a na druhou stranu současně snižuje pocity osamělosti.

Jenomže zvíře v bytě vytváří nepořádek, ohrožuje majitele infekcí či zraněním, klade další nároky na pečovatele a v pečovatelských domech není někdy povoleno.

A tak konstruktéři i psychologové zkoumají, jak na lidi působí zvířátko umělé – ovšem robotické, tedy pohyblivé a napodobující skutečného živého tvora.

Japonský společník

Německo-britsko-australský tým zkoumal osmnáct lidí v pečovatelském domě v australském státě Queensland, kteří dostali na pět týdnů robotického tuleně Paro.

Ten se vyrábí v Japonsku jako společník pro starší lidi. Má dotykové senzory, takže na hlazení reaguje pohybem ocasu a otevíráním a zavíráním očí. Dokáže také vyjádřit emoce jako překvapení, spokojenost či zlost. Reaguje na zvuky i na vyslovení svého jména, sám vydává zvuky jako tulení mládě. (Na snímku je se členkou výzkumného týmu profesorkou Glendou Cookovou.)

Snižuje symptomy demence

Při porovnání s kontrolní skupinou se ukázalo, že robotické zvíře snižuje symptomy demence, jako jsou nervozita, agrese, pocity izolace a osamění.

Zdá se tedy, že robotická zvířata by mohla starším lidem pomoci, jenom poněkud odlištěně…

Zdroj: Journal of Gerontological Nursing, doi: 10.3928/00989134-20130313-03

Čtěte také: Roboti mají pomáhat starším lidem. Jací budou?