Elektrody v mozku pomáhají tam, kde se už nedá uspokojivě léčit medikamenty.

Následující text poskytla ke zveřejnění Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Stručnou verzi najdete zde.

První pacienti v České republice byli metodou hluboké mozkové stimulace ošetřeni v Centru extrapyramidových onemocnění Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze na jaře roku 1998. Ve spolupráci s Nemocnicí Na Homolce byla zavedena hluboká mozková stimulace již u 165 nemocných, u kterých vedla ke zlepšení kvality jejich života, prodloužení doby uspokojivé hybnosti, snížení množství léků a řadě z nich umožnila návrat k jejich původní profesi.

Elektrické pulzy z přístroje v hrudníku

Hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS) je invazivní léčebná metoda založená na implantaci tenkých elektrod do přesně vymezených míst v mozku. Elektrody jsou napojeny na neurostimulátor, umístěný v podkoží na hrudníku, který do nich vysílá rychlé elektrické pulzy. Tím se změní chování stimulovaných mozkových center a dojde ke zlepšení klinických projevů nemoci.

Hluboká mozková stimulace se používá v léčbě pokročilé fáze některých neurologických onemocnění, které již nelze uspokojivě léčit medikamenty.

Jde především o Parkinsonovu nemoc, která se projevuje těžkým zpomalením pohybů a svalovou ztuhlostí, a dále o tzv. dystonické syndromy, u kterých dochází k neovladatelným pohybům a křečím většiny svalů v těle. Hluboká mozková stimulace se používá rovněž v léčbě těžkého třesu končetin, léčbě chronické bolesti a v posledních letech také u epilepsie a depresí.

Deset let po objevu metody

Centrum extrapyramidových onemocnění bylo první v České republice, které tuto metodu zavedlo v roce 1998 u pacienta s těžkým třesem, tedy necelý rok po oficiálním uznání této metody v USA a deset let po jejím objevu ve Francii.

Centrum je tvořeno týmem lékařů Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK a Nemocnice Na Homolce v Praze.

Od svého vzniku do současnosti zavedlo hlubokou mozkovou stimulaci u 165 nemocných. Vedla ke zlepšení kvality jejich života, prodloužení doby uspokojivé hybnosti, snížení množství léků a řadě z nich umožnila návrat k jejich původní profesi. U dětských pacientů často zabránila těžké invalidizaci a nabídla perspektivu správného motorického vývoje.

Školicí pracoviště pro zahraničí

Centrum extrapyramidových onemocnění v současnosti provádí přibližně 35 implantačních výkonů ročně a slouží jako školící centrum pro nová pracoviště v zahraničí. V pozdějších letech byla tato metoda zavedena také v Brně a Olomouci.

Hluboká mozková stimulace je náročnou metodou, jejíž léčebný úspěch závisí nejen na bezchybném operačním zákroku, ale především na vhodném výběru pacienta a správném pooperačním vedení.

Ne každý pacient je pro tuto léčbu vhodný. Podobně jako jiná léčba je i hluboká mozková stimulace spojena s některými riziky a úskalími. Tým spolupracujících odborníků je vedle neurologů a neurochirurgů proto tvořen specialisty v neuropsychologii, psychiatrii, radiodiagnostice a rehabilitaci. Jejich úkolem je vybrat a implantačním procesem provést jen takové pacienty, u kterých lze dobrý efekt léčby očekávat.

Není to přesně známý mechanismus

Mechanismy, jimiž hluboká mozková stimulace přesně funguje, nejsou doposud přesně známy. Elektrická stimulace v daném místě mozku některé signály zablokuje a jiné posílí. Je schopna ovlivnit také vzdálená místa v mozku, se kterým je stimulované místo anatomicky propojeno, čímž dojde k „přeprogramování“ a potlačení původně chybného způsobu řízení pohybu pacienta.

Výzkumu účinků hluboké mozkové stimulace proto pražské centrum věnuje velkou pozornost a patří také v tomto ohledu mezi špičková světová pracoviště.

Autoři:

Doc. MUDr. Robert Jech, PhD., Centrum pro extrapyramidová onemocnění, Neurologická kliniky VFN a 1. LF UK

MUDr. Dušan Urgošík, CSc., Odd. stereotaktické a radiační neurochirurgie, Nemocnice Na Homolce

Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK