Výmluvný příklad pasti, kterou světu nastražila amerikanizace vědy.

Vzhledem k obrovským americkým investicím do vědy (a přece jen snadnějšímu přístupu amerických vědců do anglicky psaných mezinárodních odborných časopisů) se v mnoha vědních oborech po celém světě využívají americké poznatky získané v americkém prostředí, protože poznatky z domácích končin nejsou k dispozici a na jejich získání nejsou peníze.

Jenže americké závěry nemusí vždycky platit. Projevilo se to nyní při porovnání poznatků o blahodárnosti či škodlivosti jeslí pro zdravý vývoj dětí.

V Americe: jesle mají špatný vliv

Americké výzkumy jasně ukazují, že čím více času (hodin za den) děti stráví v pečovatelském zařízení, tím více jsou pak i doma agresivní a neposlušné.

Tento poznatek se považuje za bernou minci i v dalších zemích.

V Norsku: jesle ničemu nevadí

Nyní však výzkumníci uskutečnili výzkum v Norsku. Využili při něm data o 72 tisících matek a jejich dětech. V době, kdy bylo dětem 18 a 36 měsíců, matky vyplňovaly dotazník o tom, jak agresivně či poslušně se děti chovají.

V údajích z dotazníků výzkumníci vůbec nenašli důkaz o tom, že by každodenní delší pobyt v jeslích vedl ke komplikacím v jejich chování. Vzhledem k rozsáhlému souboru zkoumaných případů mohli výzkumníci dokonce využít srovnání sourozenců ze stejných rodin, z nichž jeden sourozenec strávil v jeslích více hodin než druhý sourozenec.

Ani v tomto případě se neprokázaly rozdíly v chování těchto dětí.

Na prostředí záleží

Vysvětlení rozdílu mezi Norskem a Spojenými státy?

Spoluautor nynějšího výzkumu Henrik Zachrisson se domnívá, že spočívá v kvalitě norských jeslí. V tamních zařízeních totiž připadá na jednu pečovatelku méně dětí, takže se tam možná cítí lépe. To je první možné objasnění.

Druhý rozdíl podle Zachrissona spočívá v tom, že v Norsku je delší rodičovská dovolená, matky jsou s dětmi obvykle rok či déle a pak je teprve dávají do jeslí. V USA putují děti do pečovatelského zařízení už pár měsíců po narození. Možná právě to je důvod, proč z amerických jeslí vycházejí agresivní a neposlušné děti, a z norských ne.

Správná odpověď se z dat výzkumů nedá poznat. Nicméně je zřetelně vidět, že spoléhat se na data z americké reality a používat je v jiném prostředí může někdy být dosti ošidné.

Mimochodem: na výzkumu se kromě norských podíleli i badatelé z USA…

Zdroj: Child Development, doi: 10.1111/cdev.12040