Zatím ji přenesli do jiného prasete. Zkoumají, jestli půjde nabídnout i lidem.

V Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) chtějí zjistit, jestli srdeční chlopně z geneticky upraveného prasete budou moci být použity i pro lidi.

Mechanické versus biologické

Lidé s poruchami vlastních srdečních chlopní (nejčastěji s aortální stenózou) dnes mohou jako náhradu dostat chlopně mechanické anebo chlopně z prasete.

Mechanické chlopně jsou trvanlivé, ale po jejich implantaci jsou pacienti doživotně odkázáni na antikoagulační léčbu, což jim snižuje kvalitu života.

Jinou možností je užití srdeční chlopně z prasete – ty se již běžně našívají (takto lékaři zachránili život například českému zpěvákovi Karlu Štědrému). Pacienti nemusí užívat protisrážlivé léky, avšak implantované prasečí chlopně po čase kalcifikují.

Jen na desetiletí

„Implantované chlopně degenerují, a pacienti musí po asi 10 až 15 letech podstoupit další náročnou operaci,“ vysvětluje MUDr. Pavel Piler z FNUSA-ICRC.

„Tomu má zabránit úprava genu, po níž tkáně podléhají degeneraci méně a je předpoklad, že i pomaleji,“ popisuje ředitel FNUSA MUDr. Martin Pavlík, Ph. D.

Zatím pokusně mezi zvířaty

Lékaři FNUSA-ICRC při několikahodinovém zákroku vyměnili chlopeň s okolní tkání během zastavení srdce zvířete a zavedení mimotělního oběhu. Dvě operovaná zvířata jsou nyní na pozorování v areálu spolupracující Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

„Budeme sledovat imunologickou odpověď. Po čase pak budeme zkoumat histologii a celkové vyšetření tkání,“ říká Piler.

S obdobně geneticky upravenými prasaty se nyní lze setkat jen na třech místech světa, kromě Brna ještě v Mayo Clinic v americkém Rochesteru a v britské University College v Londýně.

„Pokud by se podařilo prokázat, že srdeční chlopně z geneticky modifikovaných prasat degeneraci nepodléhají, mohly by v budoucnu nahradit nejen ty klasické, ale také mechanické chlopně, což by znamenalo značný benefit pro pacienta,“ uzavírá dr. Piler.

Čtěte také: Vědci z Brna budou spolupracovat s Korejci při výzkumu mozku