Očkování: Ústavní soud nesouhlasil s ombudsmankou

Soudci opět potvrdili zákonnost povinného očkování, tentokrát pro děti ve školkách; rozhodnutí o jeslích se kličkou vyhnuli.

O rozhodnutí Ústavního soudu informovala i běžná média, Klub doktora Vlacha tedy dodává jen shrnutí a doplňuje, co možná v médiích zaniklo.

Pro přesnost: Šlo o zveřejnění druhého rozhodování Ústavního soudu o očkování v rozmezí jednoho týdne. V minulém nálezu soudci rozhodli, že rozsah povinného očkování dětí smí Ministerstvo zdravotnictví ČR stanovit jen vyhláškou, není k tomu potřeba zákon. Když rodiče nenechají dítě očkovat, zaplatí pokutu.

V nynějším nálezu Ústavní soud potvrdil, že mateřské školy mají právo nepřijmout děti, které nebyly očkovány, aniž jim v tom bránil zdravotní stav.

Podrobněji:

Tentokrát přes právo na vzdělání

Rodiče dítěte, které nebylo přijato do mateřské školy, protože nemělo v plném rozsahu splněno povinné očkování (proti devíti nemocem – záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, hepatitida B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B, spalničky, zarděnky, příušnice) argumentovali především tím, že tak bylo narušeno právo jejich dítěte na vzdělání.

Rodiče požadovali, aby soud zrušil zákonné nařízení o povinném očkování pro děti v mateřských školách i v jeslích. Ve svém stanovisku pro soud je podpořila i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Buď očkování, nebo potvrzení o nemožnosti očkování

Ústavní soud ve své většině tuto argumentaci odmítl. Nadále tedy platí, že dítě jdoucí do mateřské školy musí mít povinné očkování anebo doklad, že se očkování nemůže podrobit pro trvalou kontraindikaci.

Přestože z logiky věci by stejné rozhodnutí mělo platit i pro jesle, tedy „zařízení poskytující v denním režimu péči o dítě do tří let“, soudci se vyhnuli rozhodnutí v tomto smyslu s tím, že rodiče, kteří se na soud obrátili, nejsou oprávněnou osobou.

Zůstává tedy otevřena snazší cesta k tomu, aby se někdo další zase obrátil na Ústavní soud kvůli očkování a jeslím, tentokrát opět s pozměněnou argumentací.

Soudci neřešili fakt, že neočkované dítě pak stejně chodí do základní školy, nesmí jen jezdit na školu v přírodě.

Co je sociální nespravedlnost

Argumentem soudců např. bylo, že pokud by část dětí nebyla bez závažných důvodů očkována, šlo by o sociální nespravedlnost, protože by tyto děti čerpaly výhodu (ochranu svého zdraví) z toho, že jiné, očkované děti na sebe vzaly ono minimální riziko, které z očkování plyne.

Podobně by narušením sociální solidarity bylo, kdyby neočkované děti ohrožovaly ty děti, které očkovány ze zdravotních důvodů být nemohly nebo u nichž se nevytvořila dostatečná imunita.

Stejně při „očkovacím rozhodnutí“ minulý týden i tentokrát měla odlišný, leč menšinový názor ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, která soudí, že rodiče by měli mít vyšší možnost rozhodování o dítěti.

Plný text rozhodnutí Ústavního soudu i disentní stanovisko můžete najít na soudním webu zdekratší shrnutí pak zde.

O minulém „očkovacím“ rozhodnutí soudu čtěte: Povinné očkování a Ústavní soud: co ve zprávách zaniklo

Odeslat tento příspěvek Odeslat tento příspěvek Můžete zanechat komentář nebo trackback ze své vlastní stránky.

Přidat komentář

K přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Powered by WordPress | Designed by: Psprint San Francisco | Thanks to homeinbayarea.com
Design Downloaded from free wordpress themes | free website templates | Free Web Icons | Funny Sport Videos.