Ukazuje to výzkum agentury STEM/MARK ze začátku února. Odráží se tak i situace kolem nemocenské.

Výzkumníci se ptali 511 ekonomicky aktivních osob, co dělají, když mají chřipku (čímž se evidentně nemyslela jenom opravdová chřipka, ale i další sezónní virózy a nachlazení).

Jak se ukázalo, téměř třetina dotázaných (28 %) odpověděla, že i tak jde do práce, a tam pak šíří své viry.

K lékaři jde asi třetina lidí, ostatní se léčí sami.

Jen 15 % lidí zůstane doma s neschopenkou, obdobné množství má možnost zůstat doma a pracovat odtud. 36 % dotázaných uvedlo, že si vezmou dovolenou.

6 % respondentů odpovědělo, že si využijí možnosti čerpat „sick days“, čili vzít si placené volno na základě vlastního oznámení, že jsou nemocní. Tohle umožňují jen někteří zaměstnavatelé.

Nenahraditelnost a obavy o peníze

Proč nemocní lidé chodí do práce, a ohrožují tak zdraví svoje i svých kolegů? Nejčastěji uvádějí jakousi svou nenahraditelnost – plnění termínů a závazků a práci ve směnném provoze (40 %). Stejný podíl získal strach z poklesu příjmů při nemoci.

Výzkum o významu placení nemocenské od prvního dne choroby publikoval před časem American Journal of Public Health (čtěte: „Překvapení“: placení nemocenské brání šíření epidemie).

O dopadu „samoléčby“ můžete číst: Transplantace jater kvůli otravě paracetamolem

Podrobnosti o nynějším výzkumu najdete na webu agentury STEM/MARK zde.