Dálkově navigovaná katetrizační jednotka pomáhá při léčbě srdečních arytmií.

Na Kardiologickém oddělení pražské Nemocnice Na Homolce zahájila provoz dálkově navigovaná katetrizační jednotka CGCI (Catheter Guidance Control and Imaging System – na snímku výše je dobře vidět přístroj s osmi elektromagnety). Pracuje na principu elektromagnetického řízení pohybu a současně zobrazování katetru v trojrozměrném obraze. Ve srovnání s dosud používanými postupy umožňuje tento přístroj provádět přesněji a efektivněji katetrizační ablace srdečních arytmií. Praha je po Madridu a Soulu třetím místem na světě, kde tento přístroj pracuje.

Rozvíjející podrobnosti:

Jak Nemocnice Na Nomolce informuje, systém CGCI tvoří magnetická komora, která využívá celkem osm elektromagnetických článků, sloužících k robotizační dálkově řízené navigaci katetrů. Lékař tedy neovládá katetry manuálně, ale ty jsou v srdci vedeny k určenému místu za pomoci magnetického pole. Směr a požadovanou polohu katetru v srdečních oddílech lékař určuje z kontrolní místnosti na řídící obrazovce.

„Dosud jsme k navigaci používali přístroj vybavený dvěma permanentními magnety. Osm elektromagnetů o vyšší intenzitě magnetického pole však vytváří mnohem lepší homogenitu magnetického pole, čili intenzita magnetického pole je v každém místě stejná. Systém elektromagnetické navigace nám umožňuje mnohem větší rychlost a přesnost výkonu,“ říká primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC. (na snímku níže ovládá pohyb katetru).

Rychlá reakce

Nový přístroj dovoluje oproti již zavedeným systémům dálkově řízeného ovládání katetrů podstatně rychlejší reakci na operatérem určenou změnu polohy katetru. Jestliže tedy kardiolog na obrazovce počítače zadá změnu vektoru magnetického pole, která má následně způsobit změnu směru pohybu katetru, proběhne toto v podstatě současně, bez časového zpoždění.

Zároveň je možné proměnlivě určovat intenzitu magnetického pole, a tím umožnit kontrolu vyvíjeného tlaku katetru. „Přítlak katetru je důležitý pro správné provedení tepelné destrukce tkáně, čili takzvané léze v srdečním svalu za pomoci radiofrekvenční energie. Přítlak nesmí být příliš silný, ale ani slabý. Pokud by se katetr tkáně jen lehce dotýkal, neudělá dostatečnou lézi a existuje riziko nutnosti opakování výkonu,“ říká profesor Neužil. Naopak nadmíru silný tlak by mohl být nebezpečný. Přístroj CGCI dosahuje přítlak katetru zhruba ve výši 10 – 20 gramů a je prokázáno, že právě 20 gramů je dostatečná hodnota pro vytváření dobré a účinné tkáňové destrukce.

Možnost automatizace výkonu

Navigační systém nového přístroje je ojedinělý také v tom, že umožňuje automatizaci výkonu. Lékař si nejprve vytvoří elektroanatomickou mapu části srdce, v níž zasahuje – katetrem takzvaně nabere body a vytvoří tak 3D mapu srdečního oddílu, která obsahuje přesné informace o elektrické aktivitě jednotlivých buněk. Poté lékař tuto mapu může, ale nemusí sfúzovat s anatomickým zobrazením orgánu, například z počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR).

Získá tak výborné zobrazení části srdce, z níž se šíří arytmie, a kterou je třeba ošetřit katetrizační ablací. „V této ideální elektroanatomické mapě si v počítači označím bod, kam se chci s katetrem dostat, tedy kde chci působit radiofrekvenční energií. Naplánuji cestu a poté k němu katetr odešlu. S tímto systémem máme poprvé možnost plné automatizace výkonu,“ dodává profesor Neužil.

Léčba s pomocí přístroje CGCI je určena pro pacienty s komplexnějšími srdečními arytmiemi, kde je zásah ablací anatomicky složitý, místo způsobující arytmie je špatně dostupné a vyžaduje využití více zobrazovacích metod.

Katetrizační ablace je metoda určená k léčbě poruch srdečního rytmu. Využívá katetry – tenké trubičky, jež se do srdce zavádějí z přístupu cévami, jejich napíchnutím buď v třísle, nebo na krku. Kardiolog katetr zavede do místa v srdci, z něhož se šíří arytmie, a provede s jeho pomocí tepelnou destrukci určené tkáně za pomoci radiofrekvenčního proudu. (Na snímku níže je profesor Neužil při zákroku.)

Třetí na světě

Pražská Nemocnice Na Homolce je třetím místem na světě, které přístroj CGCI využívá, dalšími místy jsou španělský Madrid a Soul v Jižní Koreji. Přístroj je v Nemocnici Na Homolce umístěn na Multifunkčních katetrizačních sálech, které byly otevřeny již v roce 2007, jsou vybaveny špičkovými technologiemi a lékaři se zde zabývají srdeční elektrofyziologií a léčbou srdečních arytmií. Co do počtu výkonů je Nemocnice Na Homolce největším českým pracovištěm pro léčbu poruch srdečního rytmu. V loňském roce zde provedli téměř 1000 katetrizačních ablací, zhruba 500 implantací kardioverterů defibrilátorů a 600 implantací kardiostimulátorů.

Čtěte také: Na Homolce zkoušejí vyřešit jedním zásahem čtyři nemoci