Nový způsob biologické léčby patentoval tým 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Tým vědců Anatomického ústavu, Kliniky otorhinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Čelistní a obličejové chirurgie krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd navrhuje nový způsob biologické léčby zhoubného dlaždicového karcinomu hlavy a krku.

Přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., však upozornil, že cesta od vynálezu léku po jeho zavedení do běžné praxe je velmi dlouhá a trnitá. „Pokud bychom byli úspěšní, pak by vývoj, testování a schválení nové léčby trval minimálně 10 až 15 let,“ uvedl.

Obtížně léčitelný nádor

Prof. MUDr. Jan Plzák, Ph.D., z kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole vysvětlil, že tento typ nádoru není sice častý, ale zato velmi obtížně léčitelný. Při jeho chirurgickém odstranění je často nutno odejmout rozsáhlé části obličeje a krku, což velmi snižuje kvalitu dalšího pacientova života. V nejhorším případě však ani takto razantní operace nezachrání nemocnému život.

Výzkumný tým objevil, že růst tohoto typu nádoru kromě vlastních nádorových buněk významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí, a to zejména buňky vazivové tkáně (fibroblasty). Dále vědci zjistili, které geny se podílejí na výměně informací mezi těmito fibroblasty a nádorovými buňkami. Přišli na to, že produkty těchto genů je možné zablokovat a potlačit tak tu činnost fibroblastů, která podporuje růst nádoru. Předpokládají tedy, že léčba založená na objeveném mechanismu může zpomalit, případně zastavit růst zhoubného nádoru. Na základě pokusů ve tkáňových kulturách připravili dva návrhy na možnou biologickou léčbu, kterou si nechali patentovat.

Relativně velký soubor pacientů

„Výzkum bylo možno provést díky nezištnému souhlasu více než sta pacientů Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol, kteří poskytli s povolením etické komise vzorky tkání. Takto velký soubor je i v mezinárodním měřítku významný,“ řekl prof. Smetana.

Ve spolupráci s lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice zahájil výzkumný tým hledání podobných mechanismů u maligního melanomu, jednoho z nejzhoubnějších kožních nádorů. Zjistil rovněž, že se nové poznatky dají pravděpodobně aplikovat i na zákonitosti hojení ran. V konečné fázi by to mohlo znamenat, že objasnění mezibuněčných kooperací v nádorech přispěje i k léčbě chronických poranění.

Čtěte také: V čem může technika už brzy změnit medicínu?