Analýza v časopise Lancet ukazuje, že snížit náklady na zdravotní péči následně je a bude vlastně hodně drahé.

Mezi léty 2009 a 2012 uskutečnila řecká vláda v důsledku hluboké finančního krize drastické škrty ve zdravotnických a sociálních službách.

Nyní studie publikovaná v Lancetu hodnotí zdravotní důsledky.

Od kojenecké úmrtnosti k malárii

Některé zdravotní potíže nepochybně vyvolala přímo ekonomická krize – zdvojnásobil se počet pacientů s depresemi a o 45 % vzrostl počet sebevražd. Nicméně částečnou příčinu je možné vidět v nemožnosti psychiatrických a psychologických center uskutečnit potřebná preventivní opatření.

Pokles kvality zdravotní péče pak jasně odráží kojenecká úmrtnost, která se zvýšila o 43 %.

Protože byly omezeny možnosti výměny injekčních jehel a rozdávání kondomů zdarma pro narkomany, následně v této skupině vzrostl počet nových případů infekce HIV dokonce 32krát.

Po 40 letech se v zemi objevily případy místně šířené malárie.

„Snižovat náklady na zdravotní péči je ekonomicky naprosto nerozumné,“ konstatoval vedoucí této studie David Stucker z Oxfordské univerzity.

Na řadě Španělsko?

Zdá se, že Island a Finsko zvládly ekonomické problémy bez poškození zdravotnického sektoru. Zato Španělsko svůj zdravotnický rozpočet osekalo podobně jako Řecko, jen o něco později, takže může brzy čelit podobným potížím.

Zdroj: Lancet, doi: 10.1016/S0140-6736(13)62291-6

Čtěte také:

Ekonomická krize vede lidi k vyhýbání se lékařům

Krize vyrábí více pacientů