Při genetických testech se někdy objeví nepříznivá zjištění v příbuzenství pacientů. Teď vědci potvrdili nechtěné příbuzné nám všem.

Dlouhá desetiletí se vedly spory o tom, jestli se neandertálci někdy v minulosti křížili s lidmi dnešního typu. Teď se zdají být vyřešeny.

Předkové dnešních lidí a předkové neandertálců se od sebe vývojově oddělili v Africe asi před 400 000 lety. Jak lidé dnešního typu, tak neandertálci se pak vyvíjeli souběžně vedle sebe. Homo neanderthalensis (někdy také řazen jako Homo sapiens neanderthalensis) však asi před 30 000 lety vyhynul a uvolnil zcela prostor lidem dnešního typu.

Styky byly. Důvěrné

Až v posledních asi čtyřech letech ukázaly genetické rozbory zachovalých neandertálských kostí a jejich srovnání s lidoopy a lidmi, že některé části DNA má dnešní člověk s neandertálci společné.

Poslední, zatím nejdůkladnější srovnání říká, že asi 1,5 až 2,1 % genomů současných lidí neafrického původu se dají vystopovat k neandertálcům. To znamená, že se v minulosti tyto druhy křížily. Stalo se tak však až po odchodu z Afriky, proto lidé čistě afrického původu „neandertálské geny“ nemají.

Přijatelný příbuzný

Slovo neandertálec má sice pejorativní příchuť, ale ve skutečnosti vůbec nemusíme litovat, že kousek neandertálce máme v sobě.

Tento náš vzdálený bratranec dávno není vědci považován za nějakého primitiva. Naopak, neandertálci uměli používat kamenné nástroje, lovili vysokou zvěř, rozdělávali podle potřeby oheň, byli větší a svalnatější než lidé našeho typu a jejich mozek byl v průměru rozměrnější než lidský…

Záhadou tedy vlastně je, proč vyhynuli, zatímco naši prapředkové přežili.

Zdroj: Nature, doi: 10.1038/nature12886

Z historie čtěte také: Zlobiví námořníci v nemocnici pro veterány