K využití tohoto poznatku pro případnou terapii je však ještě daleko.
Co způsobuje, že některá nádorová buňka je schopna vycestovat z primárního nádoru, dostat se do krevního řečiště, opustit ho na jiném místě a založit zde druhotné ložisko, metastázi?
Jedním ze způsobů, jak se vědci snaží odpovědět na takové otázky, je porovnání exprese („zapnutí“) genů u nemetastázujících a metastázujících buněk.
Zatím u kuřat
Výzkumníci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, které vedl RNDr. Jiří Hejnar, CSc., díky pokusům na kuřecích nádorech zjistili, že mezi geny vedoucí k vytváření metastáz patří i gen HOPX, který byl zatím jen vágně spojován s regulací jiných genů, s vývojem srdce a se vznikem (nikoli ale s metastazováním) některých typů nádorů.
Ukázalo se, že HOPX aktivuje tvorbu metastáz a naopak, když je potlačena jeho exprese („není zapmnutý“), schopnost vytvářet metastázy u těchto retrovirem vyvolaných kuřecích nádorů klesá.
Bude ještě nutné prokázat, zda jsou změny v těchto genech přítomny v metastázách lidských nádorů, a pak teprve bude možné zkoušet využít těchto poznatků k léčbě.
Zdroj: Molecular Cancer Research, doi: 10.1158/1541-7786.MCR-12-0687
Čtěte také: V Ostravě uskutečnili unikátní resekci jater onkologického pacienta